Rovné příležitosti žen a - gender-competence.eu

1 GenCo: Improving Gender Equality Competences of persons responsible for personnel development in private enterprises and higher education Rovn p le itosti en a mu v esk republice- aktu ln situace Aktu ln t mata, pr vn r mec problematiky, aktivity na podporu rovn ch p le itost . Prezentace: Gender Studies, Finan n podporov no: program Leonardo da Vinci Obsah 3 Z kladn data. P iny nerovnosti p le itost en a mu v R. 4 Aktu ln probl my a jejich p iny 5 Srovn n situace: R vs. Evropsk unie 6 Srovn n situace: R vs. Evropsk unie (2). 7 Srovn n partnersk ch zem projektu GeCo - rozd ly v odm ov n . 8 Srovn n partnersk ch zem projektu GeCo eny v managementu a kari rn rozvoj 9 Srovn n partnersk ch zem projektu GeCo eny ve vysok m kolstv . 10 Srovn n partnersk ch zem projektu GeCo podpora v mate stv , rodi ovstv.

2 11 St tn politika v oblasti podpory rovn ch p le itost . 12 D le it dokumenty, z kony a sm rnice, t kaj c se rovnosti p le itost en a mu . 13 T ma rovn ch p le itost jako sou st ve ejn a politick debaty. Aktu ln t mata k e en . 14 Aktivity, podporuj c rovn p le itosti en a mu . 18 Informace k projektu: Ge-Co: Kompetence t kaj c se rovnosti en a mu ve firm ch a ve v zkumn ch instituc ch 2. V esk republice st le nen rovnost p le itost mezi mu i a enami. P etrv vaj genderov podm n n stereotypy, rozd ly v m e zam stnanosti, v odm ov n , pracovn trh je segregov n. M ra zam stnanosti mu : % P iny nevyrovnan ho stavu: M ra zam stnanosti en: % p etrv vaj c genderov stereotypy Rozd l v odm ov n en a mu : 27% 1) (p ipisuj en m a mu m nem nn . charakteristick rysy, chov n atd.). Mana ersk pozice: rozd l v odm ov n : 48 %.

3 Kter ovliv uj . Ni administrativn pozice: rozd l v v b r povol n : odm ov n : 17% (Eurostat, 2010) resp. %. ( S , 2009). eny m asto do ensk ch obor (nap . u itelstv , zdravotnick a soci ln slu by atd.). Zdravotnictv , soci ln pr ce, maloobchod a a mu i do mu sk ch (nap . technick ch) obor . vzd l v n = hlavn oblasti, kde jsou zam stn ny eny 2). Co m d le vliv na: Mal a st edn podniky jsou hlavn mi segregaci pracovn ho trhu: zam stnavateli en. (3). s. horizont ln (= segregace oborov - v mnoh ch oborech p eva uj bu mu i nebo eny).. s. vertik ln ( eny asto vykon vaj pr ci ni . rovn ) 3. Aktu ln probl my Zodpov dnost za p i o rodinu je st le prim rn p ipisov na en m. Slad n pracovn ho a rodinn ho ivota je p itom st le obt n a pro eny p edstavuje jednu z hlavn ch p ek ek , kter jim br n se rovnocenn zapojit do pracovn ho trhu Vliv rodi ovstv na zam stnatelnost en je v R nejvy mezi zem mi EU.

4 (1). Rozd l v odm ov n oproti mu m u en ve v kov m rozmez 30-39 let (obdob , kdy p eru uj kari ru kv li zalo en rodiny) je je t o mnoho vy ne pr m rn rozd l. (2). P iny: diskriminace na z klad mate stv na pracovn m trhu mal dostupnost flexibiln ch forem pr ce a ste n ch vazk . mal dostupnost za zen p e o d ti (3). Matky samo ivitelky, star eny, p slu nice etnick ch men in aj. skupiny jsou vzhledem ke sv vysok nezam stnanosti ohro eny nav c rizikem soci ln ho vylou en . (4). 4. Srovn n R-EU. esk Republika EU 27. Indik tory eny mu i rozd l eny mu i rozd l Pracovn trh A. M ra zam stnanosti (15-64) M ra zam stnanosti star ch zam stnanc /-ky (55-64) A M ra nezam stnanosti (25-74) A Pod l zam stnan ch na st. vazky (% v ech zam stnanec. m st) A. Pod l zam stnan ch na kr tkodob smlouvy A Rozd l v odm ov n A Typ podnik n.

5 Nejvy rozhoduj c org n: editel B 9 91 3 97. B. Nejvy rozhoduj c org n: lenov managementu 12 88 12 88. Leaders of Business C 29 71 33 67. A Eurostat (2010) D Evropsk komise (2010d) W Nev en pr m r B Evropsk komise (2010a) E She Figures (2009) Y rok 2008. 5. C Evropsk komise (2010b) U Neov en /nejist data - dn data k dispozici Srovn n R-EU (2). esk Republika EU 27. Indik tory eny mu i rozd l eny mu i rozd l Vy dosa en vzd l n . A. Dosa en vzd l n (v k 15 -24; rove 3-4) A. Dosa en vzd l n (v k 25-64; rove 3-4) A. Dosa en vzd l n (v k 25-64; rove 5-6) D. Studenti a postgradu ln studenti Pod l student /-ek zapsan ch do exaktn ch v d, matematiky a D IT. Pod l student /-ek zapsan ch do technick ch, v robn ch a stavi- D telsk ch obor . E. Profesor /ek 13 87 19 81. E. Docent /ek 31 69 36 64. E, W. PhD, vyu uj c ch 22 61 Pr ce & Rodina A.

6 Porodnost A u Institucion ln p e o d ti (%) pro d ti do t let Institucion ln p e o d ti (%) pro d ti od t let do n stupu do A koly (1-29 h/w). Institucion ln p e o d ti (%) pro d ti od t let do n stupu do A koly (30+h/w). A D W. Eurostat (2010) Evropsk komise (2010d) Nev en pr m r B E Y. Evropsk komise (2010a) She Figures (2009) rok 2008. C U. Evropsk komise (2010b) Neov en /nejist data - dn data k dispozici 6. Srovn n partnersk ch zem projektu GenCo - rozd ly v odm ov n . 50. 45. 40. 35. 30. F P-T. 25. M P-T. Pay gap 20. 15. 10. 5. 0. Austria Czech R Germany Greece Lituania UK EU27. 7. Srovn n partnersk ch zem projektu GenCo eny v managementu a kari rn rozvoj 40 37,2 37,5. 34,4 35 34. 35 32,9 33 32 32 33. 30 29 30. 30. 24,7 24,1 24,7. 25 22,9. 20,4. 20 18,2. 15 12 13 13 13 12. 9. 10. 6. 5. 0.

7 Rakousko esk republika N mecko ecko Litva Velk Brit nie EU27. % en - leaders of business (senior management, mal a velk podniky). % ( en) lenek nejvy ch veden firmy 50ti nejv t ch sledovan ch spole nost . Career Stereotyping 1 (% Female Science, Maths, IT under-graduates). Career Stereotyping 2 (% Female Eng, Manf, Const under-graduates). 8. Srovn n partnersk ch zem projektu GenCo . eny ve vysok m kolstv . 45. 40. 35. 30. 25. % vyu uj c ch- en/PHD. 20 % en docentek 15. % en profesorek 10. 5. 0. Rakousko esk N mecko ecko Litva Velk EU27. republika Brit nie 9. Srovn n partnersk ch zem projektu GenCo . podpora v mate stv , rodi ovstv . 100 100 100. 100. 90. 90. 80. 69. 70. 60. 50. 40. 31,5. 39. 30. 23. 20. 28. 11,2. 10 16 17 7,6. 4 14. 0. Rakousko esk republika N mecko ecko Velk Brit nie Litva podpora v mate stv (vypl cen % platu).

8 Mate sk dovolen (v t dnech). % zam stnavatel trvale nab zej c ch mo nost za zen p e o d ti/podporu v p i o d ti 10. St tn politika v oblasti podpory rovn ch p le itost . esk Republika byla prvn evropskou zem , kter Politika v oblasti pracovn ho trhu, mezd a zavedla 'gender focal points' v roce 2002. zam stnanosti Co je 'gender focal point? Probl m: Je odd len m ka d ho ministerstva. P ehl aspekt rovn ch p le itost . Do politik Agenda: z le itosti, t kaj c se rovn ch p le itost . zam stnanosti a rovn ho odm ov n nejsou v len ny dokumenty o rovnosti pohlav ani zapojeny p slu n . N pl p sobnosti: je dan dokumentem Priority a instituce 2). postupy vl dy p i prosazov n rovn ch p le itost pro eny a mu e . Zaveden opat en : Probl my: Vl dn opat en umo uj c neomezen v d lek v zam stn n paraleln s rodi ovskou dovolenou a N zk rozhodovac pravomoci.

9 Pob r n m d vek v rodi ovstv (v rozmez dvou, t nebo Zodpov dnost a sf ra vlivu je nejasn definov na. ty let. (Zavedeno 2004). Gender focal point je v t inou na nejni pozici v r mci hierarchie ministerstva. 1) Mo nost vyu vat ve ejn za zen p e pro d ti od t let v e (na max. 4 hodiny denn ) paraleln s pob r n m d vek v rodi ovstv (Od roku 2006.). Kritika praxe: podpora za zen p e o d ti je nedosta uj c . chyb institucion ln podpora otc 3). Dle z kona mus zam stnavatel umo nit zam stnanci/- kyni n vrat do zam stn n po rodi ovsk dovolen . 4). Syst m flexicurity je v R praktick nezn m . Pr ce na ste n vazky je ojedin l a v t inou nev hodn pro zam stnance/kyn . Flexibilita reaguje na pot eby trhu. Nebere v vahu genderov aspekty nebo ochrann 11. opat en . 5). D le it dokumenty, z kony a sm rnice, t kaj c se rovnosti p le itost en a mu.

10 Priority a postupy vl dy p i prosazov n rovn ch p le itost pro eny a mu e v esk republice - dokument navrhuje c le, formuluje p slu n opat en , zodpov dn . osoby a term ny realizace. Zd raz uje ka doro n pravy v z vislosti na aktu ln ch pot eb ch. 1). Listina z kladn ch lidsk ch pr v a svobod ( eskoslovensko p ijalo listinu v roce 1991, esk republika v roce 1993). Z kon k pr ce (z kon . 262/2006 Sb.) , v . novelizac v letech 2002 2007 (v . implementace p slu n ch sm rnic EK). stanovuje opat en pro zv en bezpe nosti a ochrany zdrav p i pr ci t hotn ch pracovnic, matek kr tce po porodu a matek koj c ch. stanovuje mate skou dovolenou (na nep eru en obdob min. 14 t dn ) a definuje diskrimina n jedn n zam stnavatel v souvislosti s t hotenstv m, mate skou a rodi ovskou dovolenou pracovnic, jejich platov mi podm nkami atd.