ANTICKÝ ŘÍM - spolecenske-vedy.cz

1 ANTICK M ANTICK M (753 p . 476 ) byla civilizace vze l z m sta ma, zalo en ho na Apeninsk m poloostrov v . , kter expandovala do zna n sti antick ho sv ta. P etrvala (jej z padn st) a do a jej v chodn st jako Byzantsk e do 13. resp. 15. stolet . Forma vl dy ma se v pr b hu stalet prom nila nejprve z kr lovstv na republiku a nakonec v c sa stv . msk zem bylo ob v no r zn mi n rody s rozli n mi jazyky, n bo enstv m a kulturou. P esto se zde v pr b hu existence c sa stv rozvinula univerzalistick my lenka jedin a jednotn msk e. msk e vytvo ila vojenskou ma in rii, s n si podmanila v echna zem kolem St edozemn ho mo e i mnoh dal viz mapa imp ria v dob nejv t ho zemn ho rozsahu. man vytvo ili kvalitn st tn spr vu a dos hli tak bezprecedentn ch sp ch na poli stavitelstv , um n a kultury. LATINA- jazyk man , se stala nejen edn e e, ale vyvinuly se z n rom nsk jazyky: ital tina, pan l tina, portugal tina, francouz tina a rumun tina.

2 Latina se stala na dlouh stalet (do novov ku) jazykem vzd lanc (v deck n zvoslov - nap . v biologii, medic n , pr vo atd.) . Stala se tak ofici ln m jazykem ( msko)katolick c rkve. Roz en rom nsk ch jazyk : modr francouz tina; zelen pan l tina; oran ov portugal tina; lut ital tina; erven rumun tina ETRUSKOV A PO TKY MA 1200-1000 p . pronik n italick ch kmen do It lie (slovo It lie odvozeno od vitulus = tele = zem telat) Etruskov (nejasn p vod) v 8. st. p . vytvo ili prvn vysp lou civilizace v It lii s j drem v dne n m Tosk nsku ; vrchol moci 7. 6. st. p . 12 m stsk ch st t (v stavn m sta) nap . Volsinie, Veje v znamnou roli hr lo n bo enstv ; nekropole m sta mrtv ch; n st nn malby na kopulovit ch hrobk ch vysp l zem d lstv (odvod ov n ba in; zavla ov n ) + emeslo (vysp l zpracov n kov ) vysp l um leck v robky; nap . kapitolsk vl ice TOSK NSKO TOSK NSKO zem v na a oliv fasc s (fa s) svazky prut se sekyrou = symbol moci p evzali man obliba ve ejn ch her ko sk z vody, sportovn discipl ny, krvav z pasy mezi v le n mi zajatci (p edch dci gladi tor ) obsadili Latium (l cium) v.

3 Ma Uk zky etrusk ho um n : man elsk sarkof g perky chim ra Arezzsk --- (na dal m slidu proslul nekropole) M V DOB KR LOVSK (753 510 PNL) Legendu o zalo en m sta popisuje epos AENEIS od VERGILIA - souvis vznik ma s d jinami Tr je. P e iv Tr jan m li b t pr p ivedeni na zem Latia hrdinou Aeneem synem Anch sa a bohyn Venu e. Potomky Aenea byli brat i dvoj ata ROMULUS A REMUS, kte byli na p kaz kr le m sta Alba Longa brzy po narozen vhozeni do Tibery. Dvoj ata se v ak neutopila a pot , co se ocitla na b ehu, usly ela jejich pl vl ice, kter oba chlapce odkojila. Zalo ili vlastn m sto Romulus zabil R ma, kdy p esko il vyoranou br zdu na m st , kde m ly st t hradby a podle n j se m sto jmenuje Roma - m. m byl zalo en 753 p . NL (kalend man po tali ab urbe condita od zalo en m sta) na 7 pahor ch - p . Kapitol (jmenuje dle n j i parlament USA), palatin (odtud pal c).

4 V are lu budouc ho m sta byly vysu eny mo ly 616 510 p . n. l. bylo m sto ovl d no Etrusky (7 kr l ): ti zde vybudovali nap . velk kan l (cloaca maxima), kter odvodnila zem mezi pahorky. Za jejich vl dy vyrostl m v nejv t m sto Apeninsk ho poloostrova (velk hospod sk v znam skrze kontrolu d le it ch obchodn tras Struktura moci: kr l (rex) nejvy m kn zem, soudcem, velitelem z kl. moci : imperium= svrchovan moc poradn sbor kr le sen t = rada star ch (senes = starci) + kn Obyvatelstvo se d lilo do 30 kuri (curia = coviria = spole enstv mu ) podle kter ch se sch zelo v lidov m shrom d n ili kurijn m sn mu (comitia curiata) a organizovalo vojsko. Podle rodov p slu nosti d len obyvatelstva do t kmenov ch tribu (Titienses, Ramnes, Luceres), z nich ka d do deseti kuri . Ka d tribue stav la 100 jezdc a deset centuri /setnin p k (= tis ci lenn odd l) Reformy Servia Tulia ( est kr l ma, zem el 535 p.))

5 Obyvatelstvo rozd leno bez ohledu na rodovou p slu nost do spr vn ch okrsk (m stn ch tribu : 4 a 17/31), na jejich z klad prob halo zda ov n a povol v n do vojska. Z rove se vznikem m stn ch tribu vytvo en nov ho ob ansk ho sn mu (comitia centuriata) - zastoupen na sn mu dle po tu postaven ch jednotek vojska (timokracie: rozhoduj c m se st v v e majetku, nikoli rodov p slu nost). Tento sn m se stal (na z klad povinn vojensk slu by) nejd le it j m lidov m shrom d n m tak za republiky. Sn m byl rozd len na plnopr vn patricie a plebeje s omezen mi pr vy, se d lilo na 5 majetkov ch t d a 193 setnin (18 set. j zdy, 80 s. lehkood nc , 90 s. t kood nc ) hlasov n :podle t d v t inou hlas disponovala prvn t da: (majitel pozemk nad 20 jiter) / stav li 98 setnin ze 193 pravomoci sn mu: rozhodov n o v lce a m ru volby nejvy ch edn k (konsulov , pr to i, censo i) p ij m n z kon trestn jurisdikce nad msk mi ob any Vznik republiky a dobyt Apeninsk ho poloostrova (510 - vyhn n posledn etrusk kr l - 265 p.)

6 Republika = res publica = v c ve ejn / z kladn pil e rep.: sen t (rada star ch / 300 len / hlavy rod a b val vysoc edn ci) / lidov shrom d n nejv znamn j ob ansk sn m a magistr t = edn ci funk n obdob omezeno na 1 rok / ka d ad obsazov n v ce osobami se stejn mi pr vy 2 konzulov = finance, soudnictv , v lka p i velk m nebezpe byl na roku jmenov n dikt tor pr to i = soudnictv censo i = dohl eli na mravy + ur ovali v i dan z majetku kvesto i = spravovali st tn finance kurul t aedilov = policejn pravomoci, dohled na trh, p e o z sobov n , po d n ve ejn ch her Dovysv tlen : mezikr le (interrex) jmenoval sen t p i p tidenn m upr zdn n konzul tu FORUM ROMANUM st edn m sto msk republiky hlavn centrum moci / byly zde nejd le it j budovy v m . Slou ilo k politick m, n bo ensk m i spole ensk m sch z m a setk n m. Na obr zku rekonstrukce podoby FR FORUM ROMANUM dnes